Vitamín D

Vitamín v dnešní době tolik opěvovaný. Vitamín, kvůli kterému bychom měli chodit na sluníčko. Vitamín, kterého je velký deficit. Je to vitamín, který se chová také jako hormon. To vše je vitamín D, který je rozpustný v tucích, o kterém je již dlouho známo, že pomáhá tělu vstřebávat a zdržovat vápník a fosfor. Nicméně není to jeho jediná funkce v těle.

Denní příjem a vstřebávání

Vitamín D má specifikum. Je to vitamín, který si tělo umí dotvářet samo, přijímáme ho v potravě a často ho ještě suplementujeme, přebytek nebo nedostatek vitamínu a hlavně množství potřebné suplementace se často určuje z krve. Úroveň v krvi, která je adekvátní odpovídá 20-30 ng/l. Přesná koncentrace, která by byla ideální, však není přesně stanovena. V ČR se doporučuje průměrný denní příjem 1000-2000 IU vitamínu D, což odpovídá 0,025‑0,05 mg/den pro dospělého člověka.

Vitamín D je jedinečný, protože může být vyroben v kůži vystavením slunečnímu záření. UVB světlo ze slunce dopadá na kůži a lidé syntetizují vitamin D3 z prekurzoru. Vitamín D2 si neumíme vytvořit. Vitamín D, který pochází z kůže nebo stravy, je biologicky inertní a vyžaduje jeho úpravu v játrech a následně další modifikaci v ledvinách za vzniku biologicky aktivní formy vitaminu D. Receptor vitaminu D je přítomen ve většině tkáních a buňkách těla.

Vystavení paží a nohou slunečnímu záření 2 až 3krát týdně po dobu přibližně 25 až 50% času, který by vyžadoval mírné spálení sluncem (minimální erytémové dávce), způsobí tvorbu dostatečného množství vitaminu D. Tedy, pokud by běloch po 30 minutách na poledním slunci lehce zčervenal, pak by k produkci dostatečného množství vitaminu D mělo stačit 10 až 15 minut expozice.

Zdroje vitamínu D

Několik potravin přirozeně obsahuje vitamín D, i když některé potraviny jsou tímto vitamínem obohaceny. Pro většinu lidí je nejlepším způsobem, jak získat dostatek vitaminu D, užívání doplňků stravy.

Vitamín D se vyskytuje ve dvou formách: vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol). Obě jsou přirozeně se vyskytující formy, které se produkují v přítomnosti slunečních ultrafialových paprsků (UVB), a proto se přezdívají "sluneční vitamín". Ergokalciferol se produkuje v rostlinách a houbách a cholkalciferol u zvířat (tučné ryby-losos, makrela, sleď), včetně lidí. Produkce vitamínu D v pokožce je primárním přirozeným zdrojem, ale mnoho lidí trpí deficiencí, protože žijí v místech, kde je v zimě omezené sluneční světlo, nebo jsou omezeně vystaveni slunci kvůli životnímu stylu. Lidé s tmavší pokožkou také mají tendenci mít nižší hladinu vitaminu D v krvi, protože pigment (melanin) zadržuje UVB paprsky na povrchu pokožky, což snižuje produkci vitaminu D (a také snižuje škodlivé účinky slunečního záření na pokožku, včetně rakoviny kůže).

Suplementy

Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D - D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další. Určitě je dobré zvolit takový preparát, který je přírodní, bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek.

Základní funkce vitamínu D v těle

Vápník + fosfor. Stimuluje střevní absorpci vápníku. Bez vitamínu D se vstřebává pouze 10‑15 % vápníku ze stravy a asi 60 % fosforu. Dostatek vitamínu D zvyšuje absorpci vápníku o 30-40 % a fosforu o 80 %.

Kosti a svaly. Je známo, že vitamín D pomáhá tělu vstřebávat vápník a hraje roli ve zdraví kostí. Kromě toho jsou receptory vitamínu D umístěny na rychlých svalových vláknech, která jako první reagují při pádu. Předpokládá se, že vitamín D může zvýšit svalovou sílu a zabránit tak pádům. Mnoho studií prokázalo souvislost mezi nízkými koncentracemi vitaminu D a zvýšeným rizikem zlomenin a pádů u starších dospělých.

Nádor. Snižuje proliferaci (bujení/tvoření) buněk. Mnoho studií naznačuje souvislost mezi nízkou hladinou vitaminu D a zvýšeným rizikem rakoviny. Dosud nelze učinit definitivní závěr o souvislosti mezi koncentrací vitaminu D a rizikem rakoviny, ale výsledky mnoha studií jsou slibné. Existují určité důkazy, které spojují vyšší příjem vitaminu D s nižším rizikem rakoviny prsu.

Srdeční choroby. Srdce je v podstatě velký sval a stejně jako kosterní sval má receptory pro vitamín D. Imunitní a zánětlivé buňky, které hrají roli v kardiovaskulárních chorobách, jako je ateroskleróza, jsou regulovány vitamínem D. Je nutné dávat pozor na přebytek, jelikož by mohl způsobovat kalcifikaci měkkých tkání (např.: aorty).

Diabetes 2. typu. Nedostatek vitamínu D může negativně ovlivnit biochemické cesty, které vedou k rozvoji diabetu typu 2, inzulínové rezistenci a zánětu.

Cukrovka 1. typu (T1D) je další onemocnění, které se liší podle zeměpisné polohy - u dítěte ve Finsku je asi 400krát větší pravděpodobnost rozvoje T1D než u dítěte ve Venezuele. I když to může být z velké části způsobeno genetickými rozdíly, některé studie naznačují, že míra T1D je v slunečnějších oblastech nižší. Rané důkazy naznačující, že vitamin D může hrát roli v T1D.

Imunita. Virus chřipky způsobí největší zmatek v zimě a v letních měsících ustupuje. Tato sezónnost vedla k hypotéze, že "sezónní stimul" související se slunečním zářením spustil propuknutí chřipky. Aktivní forma vitaminu D vyvažuje škodlivou zánětlivou reakci některých bílých krvinek a zároveň zvyšuje produkci imunitních buněk bojujících proti mikrobům. Toto zjištění vedlo k domněnce, že nízké hladiny vitaminu D mohou také zvyšovat riziko nebo závažnost nové infekce koronavirem (COVID‑19). Ačkoliv neexistují žádné přímé důkazy, protože je to nová choroba, vyhýbání se nízkým hladinám vitamínu D má smysl z tohoto i dalších důvodů.

Nedostatek vitamínu D

Odhadem 60-70 % české populace trpí nedostatkem. Tuto pandemii hypovitaminózy vitamínu D lze připsat hlavně životnímu stylu a faktorům prostředí, které snižují expozici slunečnímu světlu, což je potřebné pro produkci vitamínu D v kůži indukovanou ultrafialovým zářením UVB. Další rizikovou skupinou jsou kojenci, starší lidé, obézní lidé, lidé po operaci bypassu žaludku.

Nízké koncentrace cirkulujícího vitamínu D jsou u obezity běžné a mohou představovat potenciální mechanismus vysvětlující zvýšené riziko některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.

Nedostatek vitamínu D je neoddělitelně spojen s demineralizací kostí. Tedy nedochází k absorpci vápníku a fosforu ze stravy a tím se snižuje množství, které je ukládané do kostí. To způsobuje lokální ohniska kostní slabosti a způsobuje to celkové snížení kostní minerální hustoty, což vede k osteoporóze a zvyšuje se riziko zlomenin. U malých dětí má tento problém za následek tzv. křivici.

Přebytek vitamínu D

Při hypervitaminóze jsou sérové hladiny vitamínu D obvykle výrazně zvýšené (> 150 ng/ml). Intoxikace vitamínem D je charakterizována hyperkalcémií, hyperkalciurií a hyperfosfatemií, které jsou zase zodpovědné za kalcifikace měkkých tkání a cév. Se zvýšenou koncentrací vitamínu D roste riziko ledvinových kamenů. Hypervitaminóza se však téměř nevyskytuje.

Co si z toho odnést?

Vitamín D je nepostradatelný pro lidské tělo. Je zajímavý tím, že je tvořen při vystavení se sluníčku. Jako u jediného v tucích rozpustného vitamínu hrozí spíše hypovitaminóza nežli hypervitaminóza. V našem těle má řadu účinků např.: kardiovaskulární systém, rakovina. Nejzajímavější je efekt na imunitní systém. V současné době se mluví o tom, jak vitamín D pomůže k překonání covid-19 a funguje jako prevence. Vše je založené na tom, že vitamín D podporuje tvorbu bílých krvinek a tím snižuje pravděpodobnost nákazy a zlehčuje její průběh. Avšak nejsou provedeny rozsáhlé studie na toto téma. Hlavním důvodem konzumace vitamínu D je však jeho funkce ukládání fosforu a vápníku do kostí (tato funkce se spíše podobá hormonální). Při přebytku (hypervitaminóze) pak hrozí nadměrné ukládáni vápníku a kalcifikace měkkých tkání, především aorty. Je tedy potřeba vše brát s rezervou, je nutné si uvědomit, že nejenom vitamín D je potřebný pro správné fungování těla a určitě to není všelék. 

Zuzka @ziju_zdrave_