Návykové chování je spojováno s drogami, alkoholem anebo sexem. Avšak čokoláda může u citlivějších osob vyvolat podobné psychofarmakologické a návykové reakce. Čokoládu často využíváme jako "lék", pokud máme nízkou hodnotu neurotransmiterů, které nám umožňují regulovat náladu, příjem jídla nebo impulzivní chování. Kdo z nás si čokoládu nedal "na nervy"? Čokoládová závislost je občasná a kolísá s hormonálními změnami.  

Historie

Čokoláda pochází z Mexika od Mayů, Inků a Aztéků, kteří ji nazývali "dar od boha". Za jejich doby byla čokoláda využívána jenom při výjimečných příležitostech, jelikož jí byly přisuzovány vlastnosti afrodiziaka a léčiva. Kakao bylo poprvé objeveno pro Evropany Kolumbem v Novém světě roku 1502. Čokoláda byla příliš drahá a tak byla vytěsněna čajem a kávou. Časem se ale stala oblíbeným nápojem. Dnes se sklízí kakaové boby především v západní Africe, Indonésii, Srí Lance. Největšími konzumenty je Evropa a USA. 

Výroba 

1. Kakaové lusky jsou sklízeny z kakaovníku. Plody jsou velké asi jako fotbalový míč. Při zrání změní barvu ze zelené na oranžovou. Sklízení probíhá ručně. Lusky jsou oparně otevřeny a jsou z nich vyndány kakaové boby. Každý lusk obsahuje okolo 50 kakaových bobů. Čerstvé kakaové boby nejsou hnědé a nechutnají sladce.
2. Boby jsou následně fermentovány. Jsou umístěny do mělkých a vyhřívaných nádob nebo jsou pokryté banánovými listy. Pokud je počasí příznivé, mohou být zahřívány pouze sluncem. Boby jsou pravidelně promíchávány po dobu 5-8 dní a začínají hnědnout.
3. Fermentované boby jsou usušeny a dány do pytlů. Sušení většinou probíhá na slunci a boby ztratí polovinu své váhy.
4. První věcí, kterou výrobci udělají, je, že kakaové boby opraží. Tím se změní chuť na jemnou. Odstraní se vnější skořápka od kakaových hrotů, která se stala procesem pražení křehkou.
5. Následuje mletí, při kterém se kakaové hroty rozemelou na kakaovou hmotu. Proces mletí vyžaduje teplo, díky kterému se suchá konzistence mění na kapalinu.
6. Kakaová hmota se následně lisuje, aby se vyextrahovalo kakaové máslo, čímž se získává pevný kakaový koláč. Kakaové máslo s koláčem se může využít při výrobě čokolády nebo koláč je rozdrcen na kakaový prášek a máslo se zpracovává v různých odvětvých. Duhou variantou je, že kakaové máslo se opětovně přidá ke kakaovému prášku a vzniká primární čokoláda.
7. Následuje konšování. To znamená, že je čokoláda zahřívána na 80 °C a tím se "odhaluje" její chuť. Vzniká hladká a krémová pasta.
8. Přidávají se ingredience v závislosti na tom, jakou čokoládu chceme vyrobit. Přidává se např.: cukr, sušené mléko, lecitin, oříšky a vanilka.
9. Po míchání je čokoláda formována do různých tvarů a forem. V těchto formách je chvíli ponechána na vibračním pásu pro odstranění bublin a nechána vychladnout a ztvrdnout. 
   

Složení

Je potřeba si uvědomit že čokoláda a kakao jsou dva odlišné termíny. Kakao je bez tuku a je to složka čokoládové hmoty. Čokoládová hmota obsahuje asi 55 % čokoládového másla. Čokoláda je tedy kombinací kakaového prášku, čokoládového másla a další ingrediencí.

Složení čokolády závisí na tom, jakou čokoládu máme na mysli. Kvalitní mléčná čokoláda by měla obsahovat minimálně 30 % kakaové části. Zbytek by mělo tvořit mléko, cukr a kakaové máslo. Někdy se přidává pro zlepšení viskozity sójový lecitin. Méně kvalitní čokolády mají nahrazované kakaové máslo rostlinnými tuky a to nejčastěji palmovým.

Specifikace jednotlivých druhů čokolád nalezeneme v příloze č. 9 k vyhlášce č. 76/2003 Sb.

Čokoláda a zdravý

Zajímavou sloučeninou v čokoládě jsou flavanoly (známé též jako katechiny). Flavanolům se v poslední době přikládá stále větší význam, díky jejich antioxidačním vlastnostem. Bylo předpokládáno, že hrají hlavní roly při ateroskleróze. Kakaový prášek může významně snížit oxidovaný LDL cholesterol a zvyšovat hladinu HDL. Oxidovaný LDL znamená, že může sám reagovat, a tím poškodit tkáně. Tedy antioxidanty chrání lipoproteiny před oxidačním poškozením.

Flavanoly v hořké čokoládě mohou stimulovat endotel, výstelku tepen a vytvářet oxid dusnatý (NO). Jednou z funkcí NO je odesílání signálu do tepen k relaxaci a snižovat tak krevní tlak.

Hořká čokoláda může také snížit rezistenci na inzulín, což je rizikový faktor u mnoha onemocnění (např. cukrovka).

Bioaktivní látky v hořké čokoládě mohou být vynikající pro pokožku. Flavanoly mohou ochránit pokožku před poškozením slunce, zlepšit prokrvení pokožky a její hydrataci.

Hořká čokoláda také zlepšuje funkci mozku, jelikož zlepšuje jeho prokrvení. Také může mít pozitivní účinky u starších lidí s mentálním postižením. Kakao obsahuje stimulační látky jako je kofein a theobromin, což může být klíčovým důvodem krátkodobého zlepšení fungování mozku.

Čokoláda je bohatá na určité prvky, jako jsou železo, měď, magnézium, zinek a fosfor.

Slovo závěrem

Je jasné, že dobrá a kvalitní čokoláda bude vždy považována za pochoutku a budou ji připisovány nejrůznější vlastnosti. Je pravdou, že v přiměřeném množství je pro nás prospěšná. Obsahuje poměrně velké množství flanolů, což jsou antioxidanty a látky tělu prospěšné. Je třeba si ale uvědomit, že vysoká konzumace čokolády může způsobit přírůstek hmotnosti. Také zde píši především o čokoládě hořké (70 - 90 % kakaa), jelikož čokoláda mléčná má vyšší obsah tuku a cukrů s nižším obsahem "zázračného" kakaa.